sobota 13. července 2013

I já jsem podlehla vábení sirén a založila si blog. Mít své výtvory uložené v počítači je sice pěkná věc, ale není to tak úplně ono. Ve složce, kde je akorát spousta fotek, vypadají ty hodiny a hodiny vytvářené věci strašně nešťastně, zoufale a poníženě, a to si rozhodně nezaslouží. Jídla jsou dávno snězená, ale dodnes, když uvidím fotku a zavřu oči, přesně vím, jak dané jídlo chutnalo, případně jaké trampoty mě při vaření provázely. Ale pak oči otevřu a je mi líto, že zůstala vzpomínka jen ve formě jednoduché fotky. Totéž vyšívání a mé, zatím ne příliš úspěšné, pokusy o šití. Ze všech těch věcí mě osobně zůstalo pouhé minimum, zbytek se rozlétl ať už jako psychická podpora do nemocnice,
jako doprovod proti smutnění do Anglie
nebo jako revanš za krásné obrázky od Peťulky
Bohužel, nejsem zdatný fotograf, neumím si hrát s foťákem a se světlem, aranžovat, zkoušet, měnit...nemám na to trpělivost, tak se to pokusím dohnat aspoň slovně. Jestli uspěju nebo ne zjistím po čase, až zasednu ke svému blogu a projdu si starší příspěvky se svými jednoduchými fotkami...

Žádné komentáře:

Okomentovat