Následovalo přefouknutí nafukovací postele, které bohužel skončilo tak, že jsem jednu noc spala jako princezna na hrášku :) Věru, má můj obdiv, že se na těch X vrstvách dokázala vůbec vyspat, natož cítit hrášek. Já měla co dělat, abych udržela balanc :) Jenže když vás vaše vlastní postel "vypinkne" ve dvě ráno, protože jí rupl další šev, a víte, že za necelé 3 hodiny vstáváte, tak prostě ulehnete a chcete jen spát!
Tady důvod, proč jsem se neuložila na zem....
Přiznám se, měla jsem na krajíčku....nové město, první práce, vstávání ve 4:40, blízcí lidé daleko a já sama....musela jsem si udělat něčím radost, takže jeden pátek, kdy svítilo sluníčko a bylo příjemně, jsem se prostě cestou z práce usadila v mlíčňáku na náměstí a užívala si srpnové sluníčko a krásné počasí
Abych měla i v práci něco, co mi bude připomínat "domov", pokusila jsem se o podložku pod hrníček. Jelikož je mé šití stále v plenkách, má to hodně much, ale mě se líbí a účel plní :) Krom toho se mi podařilo cestou z práce ulovit dokonalou kabelku - přesně k mým jedovatě zeleným teniskám = )

Bohužel, často nás život nechá vyjít o něco výš, aby ten pád dolů stál za to a bolel ještě víc. Přehoupl se srpen, začalo září a tím začala další nepředvídatelná trampota....v bytě bylo ve dne v noci cca 14,5°C...vrstev přibývalo, už jsem uvažovala i o čepici a nějakém šulku na nos....
.i takhle nějak vypadaly naše večery s Lumpášem ...
když v tom přišla posledí rána...že by přímo morová? :) Odjela jsem na třídenní kurz....po návratu jsem šla zkontrolovat pastičku. Ano, pastičku, protože už tři týdny před tím jsem slyšela v bytě podivný šramot....BUCH! Byla tam....
Já, městské dítě....samozřejmě, většina chlapů, chlapců, mužů a pánů mi oznámila, že mám přestat hysterčit, myš nabrat na lopatu a vyhodit ji...no jo, na lopatu....ale copak v bytě něco takového mám??? Lopatička mápříliš krátkou násadu, to prostě nedokážu....vyhodit...ale kam, když k tomuto "úžasnému" bytu nepatří ani popelnice?? Pochvalu a velké díky tady patří mé kolegyni, která i přes nemoc pohotově přijela, myš odstranila a mě, brečící, i s Lumpášem pro onu noc ubytovala u sebe. Od té chvíle vzaly věci spád. Do týdne jsem bydlela v novém. Byt je prosluněný, pro mě akorát velký, s úžasným výhledem.
Coby čerstvý pracující nevlastním ani příliš peněz, ani nábytku, takže prozatím alternativní řešení :)
Jelikož byt má úžasnou kuchyňskou linku, tak jí využívám, co to jde....Například v troubě jsem ozkoušela kuře na pivní plechovce (asi 1/3 piva jsem si dala na chuť a do zbytku jsem přidala česnek, rozmarýn a citronovou šťávu)
Kuře prošlo přes nejpříšnějšího soudce, kterým je vždy samozřejmě maminka :) A ne, barva se z plechovky neuvolní :)
Dneska mi byt voní po šípcích, které pozvolna suším v troubě, aby bylo za dlouhých zimních večerů z čeho dělat čaj :)
Velice poutavý příběh ;),jinak ty schody jsou vážně festovní,na přestěhování větších a těžších věcí,poněkud nepraktické. :-)
OdpovědětSmazata díky za typ s tou plechovkou ;D
SmazatMíro, až budou předané klíče od starého bytu, oddychnu si, věř mi....a není za co :D Ono je to na té plechovce bezpracné a fakt moc dobré, tak ať chutná ;)
Smazat