neděle 29. prosince 2013

Střípky Vánoc

Vánoce jsou za námi a proběhly tak rychle, že jsem si ani nestihla všimnout, že vlastně byly...Jak už jsem psala minule, od pečení cukroví mě neustále něco zdržovalo, ale hlavním problémem byl blížící se termín akreditační zkoušky....


Upřímně, povětšinou to byla pouze snaha a výčitky svědomí, že bych se učit měla...ovšem realita byla trochu jiná. Nakonec jsem si řekla, že když je štěstí unavené, sedne si i na vola a že to třeba klapne. Nakonec, světe div se, to opravdu klaplo a zkoušku jsem úspěšně složila.
Nastal tedy konečně ten správný čas (do Vánoc zbýval ani ne týden) dopéct cukroví. S touhle "pomocnicí" to bylo občas dost náročné...


...ale cukroví nakonec bylo na světě :) Pravda, ne dokonalé, ne vždy úplně tak, jak jsem chtěla, ale bylo :) Bohužel jsem nestihla vyfotit finální krabici, takže jen poslední kousky, které zůstaly :)


Naše letošní Vánoce byly, stejně jako loňské a předloňské, ve znamení jídla, pití a lenošení. Jediný dohad, který vznikl, byla otázka, zda udělat první svátek šoulet a druhý vepřo knedlo zelo, nebo naopak :) Tak či tak, zadařilo se obojí a ještě teď se mi sbíhájí sliny = )


Nu, svátky přece jen zanechaly trochu následky, takže porce knedlíků byla poněkud umírněnější než jindy. Přeci jen to neustálé uždibování cukroví, chlebíčků a pražených mandlí vedlo k tomu, že jsme byli neustále plní.


Šoulet jsem stihla vyfotit tak trochu s křížkem po funuse s posledním kouskem kachního stehna....nějak jsme se na to vrhli, na focení se zapomnělo, ale nakonec byla na světě i ta fotka :)
No a na závěr samozřejmě nesmí chybět mé dárečky. Už třetí rok razíme heslo, že si nebudeme dávat dárky....letos jsme ale vznikající tradici tak trochu porušili a já dostala sodastream.


Do "tučňáka" jsem se okamžitě zamilovala, byla to láska na první pohled! Zatím spolu vycházíme víc než dobře a já vesele a s radostí bublám vodu (a občas, i když není potřeba, ale když on je tak krásný!).
A jelikož mamka zná moji posedlost plechovkami všeho druhu, tak jsem dostala ještě tohle úžasné a roztomilé autíčko, které jsem okukovala, když jsme spolu byly na nákupu:)



A opravdu finální fotka - náš malý, milý stromeček :) Snad už by to ani nebyly Vánoce, kdybychom se každoročně nepotýkali s žárovičkama...jistě, stejně jako vždy odmítaly svítit. Nakonec jsem byla úspěšná (samozřejmě, že nesvítila čtvrtá od konce) a žárovičky nám svítily a dotvářely to správné kouzlo Vánoc.





Žádné komentáře:

Okomentovat