pondělí 23. března 2015

Komplex nutkavého přerovnávání

Už od malička mám jednu šílenou vlastnost. Jednou za čas mě chytne záchvat rovnání a přerovnávání. Takže probíhá kontrola, jestli jsou všechny knížky podle velikosti, jestli oblečení ve skříni zařezává do komínků, jestli jsou všechny hrníčky ouškem na jednu stranu, atd...moje drahá maminka vždycky říká, že by ji zajímalo, po kom jsem tuhle "úchylku" zdědila, protože po ní teda určitě ne. Její knihovnička ve mě totiž probouzí šelmu, která vidí kořist! Rozzáří a zalesknou se mi oči, jen jen skočit a knížky srovnat! Jako by to mamča cítila, vždycky jen prohodí "ať tě to ani nenapadne" :D A šelma má po srandě. Ano, knihovnička u mamči je něco, co mé, v tomto směru pedantské, srdéčko nemůže přežít. Jedna knížka vysoká, druhá malá, v některé poličce moc knížek, v jiné zase málo, no prostě chaos...
Někdy tato vlastnost vysiluje i mě, nejen mé okolí. Nejhorší je pro mě věšení prádla...tam totiž má nutkavá potřeba dosahuje vrcholu. Na oblečení musí být kolíčky stejné barvy. Nedokážu dát na triko jeden modrý, a druhý červený...prostě nedokážu...nedokážu na něj totiž dát ani tmavě a světle modrý. Takže věšení prádla je u mě "proces", který zabere spoustu času a v půlce jsem vyčerpaná. A ano, když mi, nedej Bůh, zůstane kus oblečení a vychází dva různě barevné kolíčky, pak kolíčky prohazuju tak, aby to vyšlo. Že je to šílené? Je! Já vím! Ale ono s tím nejde nic dělat. Můj bývalý přítel o tom ví své. Po roce společného žití už byl, chudák, zmagořelý natolik, že když doma ležel s angínou a já ho prosila, ať pověsí utěrky, až dopere pračka, tak je pověsil. Ale JAK je pověsil! K mému překvapení a převeliké radosti je pověsil co utěrka, to na ní stejné barvy kolíčků :)
Jiná už asi nebudu. A přiznejme si, někdy se takový záchvat přerovnávání docela hodí. Včera jsem se takhle pustila do krabice se šitím a....našla jsem povlaky na polštářky, které jsem hledala víc než rok! Vyvalila jsem na ně oči jak kráva před kopcem a jedinou reakcí bylo "jeje, tak tady byly celou dobu". Několikrát jsem je totiž hledala, i v místech, kde bych je v životě nečekala, a u toho samozřejmě nadávala, že přece nejsem tak blbá, abych je uklidila tak, že už je nikdy nenajdu. Chvíli na to jsem spílala svým občasným geniálním nápadů typu "sem to dám, to si budu pamatovat a tady to určitě najdu". Samozřejmě nenajdu nic, lítám bytem jak šílená, dívám se pomalu i do mrazáku a u toho brblám, že to byl zas jednou geniální nápad! Kdybych to nechala, kde to bylo, ušetřila bych si teď ten nervák a spoustu času.
Rovnací záchvat mě chytil i včera. Pustila jsem si na Vltavě Případ Martina Guerra a už to jelo. Nejdřív tedy zmíněná krabice se šitím, potom mírné přeskládávání knihovničko-šteláře, překontrolování knížek, špekulování, kam umístit mé milované plechovčičky, aby na ně bylo vidět a nebyly, chudinky, zašantročené. Většinou jde tento záchvat ruku v ruce s kreativní chvílí. Jak už jsem psala dříve - jsou věci, které vím, že nejsou dodělané a jejich příběh bude delší. V neděli přišel čas mého obrazu s náušnicema. Zas je o krůček vylepšenější.


Obávám se, že jeho poslední level je v nedohlednu. Potřebuju v první fázi pořídit botník a věšák a dle toho umístit "obraz". Dolní bílá krajka by měla sloužit pro řetízky. Přišla jsem na to, že v jednoduchosti je síla a jednoduše jsem si udělala háčky z drátu. Není to nic extra, na druhou stranu to ani neurazí, ani nepotěší, ale účel to plní. Třeba při příštím záchvatu přijdu na něco lepšího, nicméně v tuhle chvíli jsem spokojená tak, jak to je.
Jelikož jsem se na tvořivém úterku naučila tvořit jojíčka, pustila jsem se do nich, aby měl obraz aspoň nějakou ozdůbku

Myslím, že brzo přijde řada na nějaké jojíčko na jarní kabát. Ten mám v šedivé barvě, tudíž je i spousta prostoru k různým barevným skopičinám :)
Nakonec mi to večer nedalo a ještě jsem pro jistotu přebrala a srovnala látky a nitě - za rozmazání se omlouvám, byla trochu pokročilejší hodina a zjevně se mi po tom všem už třásla ruka :)



Na jednu stranu brblám, že pořád akorát vyhrožuju, že své přátelství s šicím strojem prohloubím a začnu pořádně! Na stranu druhou jsem ráda, že se tak zatím nestalo, že se s látkama nehádáme o existenční prostor a že jsou zatím ukázněně jen v jedné poličce :) Když se tak dívám, ta fialová proužkovaná je tam jako výkřik do tmy mezi červenou a zelenou, asi by měla jít spíš k té tmavě modré....aneb přesně takhle pak začínají mé stavy šílenství :)

7 komentářů:

  1. Helee, ja bych nutně potřebovala mít taky takový záchvaty šílenství! :) super!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak takový komplex mě občas chytne taky .... a pak nemůžu nic najít .... tak akorát nadávám, že jsem vůbec uklízela:-))))

    p.s. Nechceš si dát na blog čtenáře nebo kolonku pro posílání nových článků emailem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám pocit, že si se mnou dneska blogger pěkně pohrál! :D Nejdřív mi nešlo dát "odpovědět" na komentář, takže jsme tu pátrala, bádala, nadávala....a teď to tu najednou je! Navíc vím, že jsem tak 3 týdny zpátky blog hodně upravovala a mimo jiné jsem krapet zkrouhla i informace v zápatí příspěvku. Kde? Jak? No, to by mě taky zajímalo, protože to ne a ne najít. Jinak Ajko, odebírání nových článků by tam mělo být :) Vyzkoušej a dej prosím vědět, jestli funguje :)

      Vymazat
  3. Ajko moc ráda bych Ti vyhověla, ale blogger se mnou dneska asi nekamarádí. Jednak jsem teda zjistila, že u komentářů nejde dát odpovědět, a pak odběr novinek mailem mi háže chybu :( Pokud víš, jak to obelstít, sem s tím :)

    OdpovědětVymazat
  4. Přihlášená jsem, tak uvidim, až dáš další článek, jestli to funguje:-))

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Blanche, jsem ráda, že v tom nejsem sama, věšet tři pračky prádlo, to je fakt hlavolam, aby to vyšlo...
    S hrníčky jsme na tom taky stejně,takže teď bych se měla pustit do látek a nití. Ale nevím, nevím... Zatím jen sbírám odvahu. Ale ty srovnané nitky jsou přepychové!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, to jsem ráda, že existuje někdo se stejným "problémem" jako já :) No já mám těch látek minimum, takže to šlo raz dva ;) Chápu, že pokud je jich větší množství, chce to odvahu! Ale ta odvaha jednoho dne přijde a pak to bude raz dva! ;) Děkuju, nitě mám po prababičce, která byla dámská krejčová a přibližně srovnané je měla, ale....:)

      Vymazat