středa 8. dubna 2015

První skorokabelka, mašle z lásky, papírový patchwork

Nevím, jestli mě ubíjí to počasí, ale jsem bez šmrncu. Ráno mám problém vyhrabat se z postele, spala bych a celkově mám nějakou lenóru. Ani psát nemám náladu, nic mě nenapadá. Ale ještě než přišla tato lenóra, činila jsem se u šicího stroje!
Holky z Barvínku měly šicí víkend. Byla jsem se za nimi podívat a inspirovaly mě natolik, že jsem přijela domů a pustila se do šití taky. No a co, že nemám zipovou patku? Odvážnému štěstí přeje! Během šití jsem sjela všechny loňské vánoční pohádky (Kdyby byly ryby, Princezna a písař, Láska na vlásku), k tomu přidala ještě i Kouzla králů a taška byla na světě :) Musím konstatovat, že na druhé podívání jsem vzala na milost Kdyby byly ryby. Když se člověk odprostí od toho, že je to pohádka, tak je to docela pěkný film s pohádkovými bytostmi :)


Jelikož jsem trumbera, nehleděla jsem na to, že výztuh je více druhů (ano, opět...) a automaticky tam vrzla ronopast, který jsem měla doma. Podle Bellet to byla taška do tašky. Tedy na drobnosti, které se věčně povalují v kabelce. A tato taštička se měla dát překlopit na půl. Ale ronopast nedovolil a nepovolil :D Nezbylo nic jiného, než jí vymyslet náhradní funkci. Takže ač není dokonalá, byla povýšena na cestovní kabelku. Když cestujeme s Lumpíkem, jezdí v tašce. Tím odpadá možnost mít kabelku, protože kdybych ji dala na druhé rameno, tak se rozsypu jak domeček z karet (Lumpík má krásných 8kg) a neprojdu dveřma. Takže můj nepodělek byl povýšen na cestovní kabelku přes rameno, akorát tak na pytlíky, pár peněz, kapesníky a klíče.


cestovatel :)


Co chceš? Dívám se z okna!
Další šití byl tak trochu rest. Nazvala jsem ho Mašle z lásky. Ono se tedy spíš jednalo o kytky z lásky, které jsem ještě před rokem dostávala. Láska vyšuměla, mašle zůstaly. A už před rokem každá nová mašle z kytky putovala do polystyrenu a do truhlíku. Vize byla udělat truhlík s "kytkou" z mašlí. Ale ten hnědý truhlík se mi vůbec nelíbil. Měl tedy dostat kabátek. Bohudík jsem mezitím začala více navštěvovat Bellet, byla jsem s holkama na srazu a hlavně jsem potkala Helu, která šije naprosto bezkonkurenčně! Na tvořivý úterek jsem přinesla květináč s sebou, dostala jsem nákres, povely co a jak a na mě bylo jen to ušít. No, takový měsíc to trvalo, než to došlo do finální podoby. Několik konzultací po mailu, jedna osobní na dalším tvořivém úterku a nakonec jsem to dolátala do zdárného konce. Mám obrovskou radost! V prvním návalu lítosti jsem chtěla mašle vyhodit, ale nakonec jsem to nedokázala a jsem moc ráda, že jsem je ušetřila "hromadného ničení". Protože co dostal květináč nový kabátek, moc jim to, holkám puntíkatým, sluší! Konečně mají důstojné úložiště.



Poslední počin, který jsem spáchala u stroje, bylo podkafíčko. V rámci patchworkového klubu u Bellet se dělal jednodušší projekt, do kterého jsem se s nadšením vrhla. Aniž bych si dopředu zjistila o co jde, vytiskla jsem předlohu, pro jistotu 2x, po obědě jsem všechny dílky vystříhala a...doma zjistila, že je můžu zase vyhodit, anébrž se šije skrz papír :) Podívala jsem se na doprovodná videa, abych byla chytřejší, pustila si Doktora v domě a pustila se do toho. Ten den bylo zrovna aprílové počasí, kdy sněžilo, pršelo, svítilo, chumelilo, padaly kroupy, padaly trakaře...teda ty sice nepadaly, ale i kdyby jo, moc bych se nedivila. Pro mě to znamenalo, že jsem neustále rožínala, zhasínala, roztahovala a zatahovala žaluzie a připadala si jak v Kocourkově. Ivanka sice slibovala projekt na hodinku, já u toho strávila tři, ale ani jsem si nevšimla, že to tak uteklo. Vlastně jsem to zjistila až ve chvíli, kdy jsem si chtěla pustit další díl Doktora v domě a ejhle, měla jsem smůlu, další bude až ve 22h. Z výsledku jsem měla velkou radost a hned jsem psala mamce, jestli chce podkafíčko nebo dečku taky :)






Jak se tak zpětně dívám, navzdory lenóře jsem toho nakonec napsala docela dost :) Asi to jen chce překonat ji. Jen jsem zvědavá, jestli budu takhle úspěšná i v souboji lenóra vs. studium nervové soustavy :)


6 komentářů:

  1. Na nějakou lenoru to aspoň podle fotek vůbec nevypadá.
    Podkafíčko se mi moc líbí.
    Já jsem taky konečně vytáhla stroj.
    Chystám se na kulatou prostírku podle Jany Grešákové.
    Přeju pěkný den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blani to jsem všechno stihla ještě před lenórou :) K Janě jsem koukala a říkala si, že bych na tom mohla vyzkoušet a potrénovat prošívání, tak uvidíme :)

      Vymazat
  2. Tak hlásím že to funguje, mejlík přišel:-)))
    Taška supr, něžná a romantická.-) To si dovedu živě představit, jak jsi se snažila ronopast ohnout.-))) Jo a dečka na jedničku!:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajko paráda, to jsem ráda :) Děkuju :) Ano ano, chybama se člověk učí a nadosmrti vím, že ronopast neohnu :)

      Vymazat
    2. Ale kdybys ho opatrně nařízla, tak abys neprořízla látku, tak ho ohneš :-D:-D Ale asi by to bylo přehnuté takové neforemné, takhle vypadá taštička líp.-)

      Vymazat
    3. No jo, kdybych si uvědomila, že je to ronopast, tak bych ho tam nedávala...ale to jsou ta kdyby :D Holt jsem to nedomyslela a příště budu chytřejší - doufám :D Díky, má sice svoje mouchy, ale už jsem ji hrdě vyvezla na Moravu ;)

      Vymazat