pátek 7. srpna 2015

Jak jsem se vyřádila

Dnes ráno jsem zaspala, měla jsem příšerný sen. Doteď jsem se nepodívala do snáře, abych zjistila význam snu. Asi se trošku bojím. Díky zaspání jsem šla do práce o pouhých dvacet minut později, než chodím normálně, ale stačilo to. K čemu? Přeci k tomu, aby sluníčko vyslalo veškerou svou sílu po probuzení do paprsků, což způsobilo dusno a horko už v 7:30 ráno. Do práce chodím kolem takové malé džungle. Vegetace i zvířena si tady bují dle své libosti a radosti. Před měsícem mě v bráně vítal bažant...bohužel, než jsem stihla vytáhnout telefon, uletěl. To můj dnešní model byl trpělivější, pochází totiž z flóry. Prosím, seznamte se - Pan Bodlák.

Už pár dní kolem něj chodím vždy se stejným zaujetím. Zaujetím tím, jak je velký, silný a nádherný. Moc se mi líbí jeho něžné, nevinné, fialové kvítky, které se postupem času změní v zákeřné a pichlavé kuličky. O jeho sílu a krásu jsem se musela podělit :)
Příští a přespříští týden očekávám návštěvu rodiny. Vždycky si vzpomenu na Marečku, podejte mi pero - "...účast byla hojná, jen od Hujerů tam bylo 14 lidí". Inu, tolik nás není, ale v mém 1+1 jsou i 4 z tanku a pes víc než dost. Proto nejdřív přijede mamča se sestřenicí a další týden mamča s babidědou
(kdo čte pravidelně, toho výraz babiděda nikterak nepřekvapí). A jelikož děda byl učitel a jsou rysy, které se dědí, nemohla jsem si to odpustit a musela udělat itinerář, kam, s kým a kdy pojedeme. Prostě plán. Já za to nemůžu, už jsem taková. Na druhou stranu na něm nikdy tvrdě netrvám a nevyžaduju jeho dodržení! Vím totiž, že je to nereálné. Celý problém je v tom, že nerada jezdím nepřipravená. Chci vědět, co můžu v okolí vidět, kam jít, atd. Proto mám aktivit vždycky tak na trojnásobek dané doby a proto vím, že není v našich silách vše stihnout. Jeden člověk mi říkal, že jsem hrozná organizátorka. Ano, jsem, a nestydím se za to :) Už skauti říkal "Buď připraven". Já sice jezdila na tábory pionýrské, ale to se nevylučuje :) U letošního itineráře jsem se opravdu doslova vyřádila, a to včetně obrázků.


A to obrázků nejen u itineráře, ale i v diáři. Přiznám se, že obrázky do diáře si lepím od doby, co jsem četla TENTO článek od mé milé Vivi. Jen jsem to pojala po svém. A Vivi mockrát děkuju, že mě v tomto směru "nakopla", protože poslední měsíc neznám lepší terapii na špatnou náladu, než si hledat obrázky do diáře, stříhat je a lepit. Vždycky se u toho celá rozradostním. Asi i proto mi začal vadit můj oblíbený blbníček, se kterým chodím na různé schůzky. Tedy ne konkrétně on sám, ale jeho přední strana - jak vidno z fotky, byl to dárkový předmět. Nicméně i přesto byl krásně udělaný, s propiskou, linkatým papírem, díky kroužkovce se dají desky složit na sebe, takže slouží jako podložka. Jen ta zatrápená přední deska...


Nedalo mi to a deníčku jsem trošku pomohla ke kráse. Na fotce to možná vypadá kýčovitě. Ano, modrá, růžová a červená s hnědou moc dohromady nejdou. Ale v reálu to naopak deníčku moc sluší a mně se líbí natolik, že zaujal i čestné místo na mém pracovním stole :)
Víkend už je na dosah, léto venku vrcholí a mě už doma čeká vychlazené Proseco. Cestou si koupím meloun a rybku, abych si atmosféru Itálie navodila co nejdokonaleji. Užívejte víkend a léto plnými doušky a nezapomeňte se aspoň jednou zastavit na zmrzlinu ;.-)

Žádné komentáře:

Okomentovat