čtvrtek 24. března 2016

Čtivo posledních týdnů

Poslední dobou buď nečtu vůbec, nebo pak čtu jako blázen, jako bych doháněla knižní absťák. To se pak o víkendu zašiju do postele, ze které se vynořím jen kvůli jídlu a venčení Lumpíka, a stihnu třeba 3 knížky za víkend...

Final Cut/Vrah z internetu (Veit Etzold) (klik)
 "Máš 438 přátel na facebooku. A jednoho nepřítele. Přátelé jsou virtuální, nepřítel je skutečný. Bude tě hledat. Najde tě. Zabije tě. Máš 438 přátel na facebooku a nikdo si ničeho nevšimne." Tato knížka mě zaujala u Ondry v Knižním špajzu, takže jsem hned následující den šupajdila do Levných knih a začetla se takřka ihned. Knížka je mrazivá, čtivá a děsivá. Děsivá tím, jak moc je reálná a jak moc vypovídá o naší době. Od té doby spím s teleskopickým obuškem u postele a smazala jsem většinu svých fotek na facebooku. Nikdy jsem si o virtuálním světě nedělala iluze, ale když hlavní hrdina (dá se mu tak vůbec říkat? Slovo "hrdina" pro mě vždy znamenalo někoho, kdo je odvážný a bojuje se zlem...) udržuje svoji oběť naživu půl roku díky skypu a facebooku, přestože celou tu dobu leží mrtvá ve svém bytě, byla jsem jako opařená.
 V knížce se prolínají dvě linie. Tou první je vhled do života a práce jedné policejní vyšetřovatelky, která si táhne z období dospívání drsný zážitek, se kterým se dodnes nevyrovnala a právě ten ji vrhnul do práce u policie. V druhé linii sledujeme chování vraha. Chladnokrevného, drsného a odporného hlavně v tom, že sice nevraždí bezmyšlenkovitě, ale oběti si vybírá namátkově, bez důvodu. Prostě jen potřebuje mrtvolu.
 Určitě nedoporučuju slabším povahám, některé pasáže dělaly zle i mě, a to si myslím, že vydržím docela dost. Ale kdo má kachní žaludek, nechť běží do Levných knih a pustí se do čtení :)
"Ve světe, v němž čím dál větší převahy nabývá digitální komunikace, je živý ten, kdo je živý digitálně. I když je ve skutečnosti mrtvý."

Žil jsem mezi malomocnýmie (Neil White) (klik)
 Podtitul:"Strhující svědectví o komunitě vyděděnců".
 Když jsem u Ondrova blogu začala, ještě se chviličku zdržím, protože i tato kniha mě zaujala u něj. A to konkrétně u jednoho z jeho videí, kdy jsem viděla obal knihy v knihovničce za ním:)
 Jedná se o skutečný příběh, který sepsal novinář White během svého pobytu v Carville v Louisianě, kde je propojená věznice s kolonií malomocných. Úsloví "Chovali se ke mě, jako bych měl/a lepru" je více než trefné. Být malomocný bylo a je stigma i prokletí. I Neil se zpočátku bojí dýchat i stejný vzduch, natož se k pacientům přiblížit. Postupně si ale mezi malomocnými najde přátele, zejména osmdesátiletou Ellu, která je v Carville od dětství. 
 Já jsem v knize našla, kromě zajímavého příběhu, spoustu krásných životních mouder. Chvílemi se mi kniha trošku táhla, ale nebylo to nic, co by mě odradilo od dalšího čtení. 
 Pokud Vás tedy zajímá, jak spolu žijí trestanci a malomocní, máte jedinečnou možnost to zjistit :)

Tajemství morové jeskyně (Michael Byrnes) (klik)
  Jakmile moje kamarádka Týnka na facebooku (ano, navzdory děsu z Final Cut jsem se virtuálního světa nevzdala) zmínila, že tato kniha je velmi podobná Infernu od Dana Browna, věděla jsem, že ji musím mít. Inferno mě totiž moc bavilo. Sice jsem jej nečetla, ale slyšela jako audioknihu v dobách, kdy jsem denně strávila cestováním do práce a z práce 3h, nicméně bych řekla, že hlas pana Táborského mi tu knihu o to víc pozvedl na nevšední zážitek a byl mi skvělým společníkem při strastiplných cestách.
 Této knížce předchází ještě Tajemství svaté krve a Tajemství chrámové hory, ale jedná se o volná pokračování, nikoli sérii. 
 Vše začíná tím, že sledujeme americkou jednotku v Íráku při honbě za teroristy (ó jak aktuální téma). Při výbuchu ovšem najdou něco, co by nečekali. Kus od jeskyně leží rozbité pancéřové dveře, po nichž zůstala v jeskyni díra, zasypaná sutí. Přímo u vchodu leží přístupová karta ženy, archeoložky. Propojuje se nám současnost s velmi dávnou minulostí, dostáváme se až k samotnému počátku světa a Lilith, která byla manželkou Adama ještě před Evou. A právě ona se údajně proměnila v hada a zlákala Evu ke kousnutí do jablka ze zakázeného stromu - nechtěla, aby ti dva žili v ráji, zatímco ona v něm být nesmí (chce se mi říct, ostatně jako každá závistivá ženská). Shodou okolností jsem pár dní na to začala sledovat seriál Constantine, kde právě John Constantine zmiňuje, že Lilith byla jednou z Eviných sester...?! Čímž mi udělal v hlavě totální chaos a asi si budu muset doplnit vzdělání! Ale zpět ke knize. V příběhu odhalíme příběh Lilith vyrytý na zdi jeskyně, dostaneme se do části jeskyně plné lidských koster, naskládaných na sebe, v další části narazíme na moderní stanice pro chov potkanů, mezitím se někdo snaží zabít archeoložku, jejíž přístupová karta se našla v Íráku, k jednotce lovců teroristů se přidává jednotka mariňáků...Co to všechno znamená? Jak to celé dopadne? Nechte se zlákat tajuplným příběhem plným napětí a nečekaných zvratů!

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Ransom Riggs) (klik)
  Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií.
 Opět kniha, o které mluvil Ondra v Knižním špajzu :) Pár zajímavostí - 13.4.2016 by měl vyjít třetí díl jménem Knihovna duší. 29.12.2016 by měl mít v ČR premiéru stejnojmenný film z dílný Tima Burtona - myslím, že letos budou Vánoce šťastné a veselé :)
 Doufám, že nedlouho po třetím díle přijde i nějaké balení všech 3 dílů ze série. Knížku jsem měla půjčenou, ale je to jedna z těch, které stojí za to mít. Je totiž nádherně zpracovaná do detailů. A černobílé fotografie jsou jedním z nich. Bála jsem se, že to bude něco hororového, ale ta knížka mě tak přitahovala, že jsem byla připravená na cokoli. Bylo příjemným překvapením, že je tajuplná, ovšem nikoli děsuplná.
 Když je Jacob malý, dědeček mu vypráví neuvěřitelné příběhy (doporučuju trailer, který je hezky zpracovaný a obsahuje právě fotky z knihy). Když dědečk umře Jacobovi v náručí, Jacob uvidí něco, čemu nevěří. 
zdroj
  Skončí na psychiatrii, nemůže spát, zdají se mu děsivé sny, zlobí se na dědečka, že mu neřekl všechno. Nakonec se vydá s otcem na ostrov poblíž Walesu, kde dědeček jako malý vyrůstal v Sirotčinci. A tady začíná všechno to dobrodružství. Nejde napsat víc, prozradila bych zápletku a o tu bych Vás nerada připravila, stejně jako o kouzlo celé knihy, která se čte sama. 
Jen pro zajímavost - sokol stěhovavý se latinsky řekne Falco Peregrinus...


Láska v Provenci (Bridget Asher) (klik)

 O Lásce v Provenci jsem četla u mé milované Vivi. A když prozradila, že Lásku v Provenci ukrývají v Levných knihách, měla jsem radost. Normálně romány moc nečtu, ale Francie, Provence, a krásný obal k tomu? Nešlo odolat! 
 Jako každý správný román nás čeká na začátku troška dramatu, aby závěrečné štěstí bylo o to výraznější. 
 Heidi ztratí manžela při autonehodě. Už půl roku se plouží jako stín a přestala žít svůj život. Její syn Abbot má úzkostný strach z bakterií, nechce podat ruku cizím lidem, sáhnout si pro balíček bonbonů, protože...všechny ty dětské ruce plné bakterií, které na bonbony sáhly před ním... Neteř Charlotta zase prožívá svou vlasní vzpouru proti rodičům - otec umělec, žijící se sestrou Heidi, matka věčně na prášcích na uklidnění. Zvláštní trojice, která se spolu vydá do Provence. A proč vlastně?
 Heidina rodina vlastní v Provenci kamenný dům. Rodinná historie praví, že kamenný dům vystavěl praprapředek vlastníma rukama z lásky k ženě. Také se traduje, že dům má léčivé účinky. Když se Heidina sestra Elysee vdává, Heidy zjistí, že v domku v Provenci hořelo. Její matka ji požádá, zda by neodjela do Provence dohlédnout na opravu celého domku s tím, že změna prostředí by jí prospěla. Heidy se nejprve nechce, ale nakonec si vyloží jisté znamení osudu jako signál a odjede. Ne vše jde tak hladce jak by si přála, ale otázkou je, zda si kolikrát situaci neztěžuje sama. Postupem času se ukáže, že matčin návrh byl geniální. Objeví se pár hezkých chvil, pár peprných chvil, pár dramatických chvil, ale vše se nakonec spojí v jeden nádherný, levandulí provoněný, příběh.
 Pokud potřebujete oddechovku nebo něco, co připomíná léto, sluníčko a orosenou sklenku vína, Láskou v Provenci určitě neprohloupíte :)

6 komentářů:

  1. Prosím, mysli víc na nás čtenáře a změň font písma - tento se velmi zle čte :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Mišice, mně se špatně nečetlo, i proto jsem ho vybrala, takže díky za tip, mrknu na to :) Krásné Velikonoce!

      Vymazat
  2. Z těchto knížek jsem četla jen Lásku v Provenci a líbila se mi.
    Moc zdravím a budu se těšit na další knižní tipy,protože já mám zrovna čtivé období.
    Času sice moc není,takže to,že bych přečetla 3 knížky za víkend vůbec nehrozí,ale usínání bez knížky už si nedovedu představit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blani rádo se stalo, také k Vám ráda chodím okukovat, co číst :) já před spaním číst nemůžu, většinou se do děje ponořím natolik, že jsem pak schopná nespat, dokud to nedočtu, a to si člověk může dovolit jedině o víkendu :) Krásné slunečné dny!

      Vymazat
  3. Milá Blaničko, máš tu samý zajímavý knižnicový tipy. Těším se, až si se seznamem v ruce zašmejdim v knihovně. ;-) Jsem moc ráda, že tě zaujal i můj tip na Lásku v Provence, je to takový jarně letní čtivo do houpací sítě. ;-)
    Pac a pusu...Vivi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vivinko díky :) Věřím, že se Ti některá z knížek určitě taky zalíbí! Jen ten Sirotčinec doporučuju nečíst sama za tmy, fotky jsou trošku bojavé ;) A ano, myslím, že Lásku v Provenci si v létě na sluníčku, se sklenkou Proseca s chutí zopakuju = ) Pusu B.

      Vymazat